Festival Ad Fontes Musica k prameňom hudby sa uskutočnil 17.júna pri prameni Kubranskej kyselky. Na deti aj dospelých čakal zaujímavý program. Popri starej hudbe Musica Poetica sa predstavila skupina historického šermu a tanca Wagus, ktoré predviedlo svoje predstavenie spolu so súborom Musicantica Sovaca z Mojmíroviec.Počas prestávok záujemcovia mohli ochutnať dobovú kuchyňu či šermovať v aréne. V tomto príjemnom prostredí si prišlo oddýchnuť nielen veľa mladých ľudí a detí, ale spolu s nimi aj starší, aby si tak spríjemnili zvyšok voľného času počas víkendu.
Malý klub Blue Note Jazz and Music Club v Novom Meste nad Váhom 17.6. hostil výnimočného speváka a gitaristu Steva Hacketta spolu so skupinou The Djabe. Hackett je kľúčovým členom jednej z najvýznamnejších skupín v histórii rocku, Genesis, a má s Djabem cez 20-ročný pracovný vzťah. Po 10 rokoch sa opäť vrátil na Slovensko a odohral spiritálny koncert plný emócií. Na to, aby prenikli do duše ľudí nepotrebujú žiadnu show a ani žiaru reflektorov, stačí len umenie ovládať gitaru a očariť svojím spevom.To sa mu podarilo a postaral sa tak o nádherný celovečerný nezabudnuteľný zážitok. Umenie hrať na gitare, precítiť každý tón a preniesť aspoň chvíľku od každodenných starostí sa podarí len málokomu. No nielen v tom spočíva jeho hudba, ale aj v inšpirovaní a zamyslení nad tým, kadiaľ ísť v živote ďalej. Môžeme ho zaradiť s jeho skupinou medzi jedinečných interpretov.
V Národním zemědělském muzeu v Praze byla v úterý 2. května zahájena výstava současného vizuálního umění s názvem Agrikultura lásky, která bude v expozicích NZM k vidění až do 2. 7. 2023. Součástí slavnostní vernisáže za účasti řady vystavujících umělců a umělkyň byla vedle kurátorské komentované prohlídky výstavy také performance uměleckého kolektivu Stony Tellers, laureátek Ceny Jindřicha Chalupeckého 2023. Výstavu, kterou pořádá v rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu organizace Na mysli, připravily kurátorky Veronika Čechová a Tereza Jindrová, které společně vedou nezávislou galerii Entrance v Praze. Ve své činnosti se dlouhodobě soustředí na problematiky ekologické udržitelnosti a pro výstavu v NZM vybraly především umělkyně a umělce mladé a nastupující generace, s nimiž spolupracují opakovaně. K vidění je tak široké spektrum uměleckých médií a přístupů – od malby, přes objektové instalace až po video-performance.
„Někteří lidé poznávají okolní svět více rozumem a jiní zase spíše srdcem. Jsem rád, že se díky této výstavě tyto dva světy propojí a naši návštěvníci tak získají možnost nahlédnout na věci z různých perspektiv,“ řekl během slavnostního zahájení výstavy Zdeněk Novák, generální ředitel Národního zemědělského muzea.
Výstava Agrikultura lásky: Příroda a zemědělství z perspektivy současného vizuálního umění má charakter intervencí do stálých expozic Národního zemědělského muzea v Praze. Jejím cílem je obohatit muzeem prezentovaná témata o poetický element uměleckého vyjádření a poznání založeného na jiných než exaktních a měřitelných hodnotách. Jak napovídá samotný název výstavy, jde zejména o vztahy a emoce, které jako lidé zaujímáme k přírodě, krajině, půdě a dalším živým organismům i procesům, které umožňují život na Zemi. Tyto vazby sice v souvislosti se zemědělskou činností nemáme ve zvyku akcentovat, jsou však klíčové pro celistvější chápání naší vlastní lidské činnosti i pro pohled do budoucnosti. Jako celek výstava poukazuje na neodmyslitelné propojení člověka a přírody a vyzdvihuje obohacující zkušenosti, které kultivace vztahu s naším přírodním okolím přináší.
V Národním zemědělském muzeu se v souvislosti s touto výstavou uskuteční i několik doprovodných akcí a lektorských programů pro školy. Pro návštěvníky budou v předem určené dny připraveny také komentované prohlídky.
Už potřetí nabídne program Divadla v kině Shakespearovo drama Othello. Poprvé ho však režíruje muž, který sdílí barvu pleti s hlavním hrdinou – a rasismus je tak jedním z velkých témat jeho inscenace. Ceněný režisér Clint Dyer, který nyní patří ke kmenovým umělcům britského Národního divadla, se také zaměřil na ženské postavy, které se u něj z obětí proměňují v hrdinky. V roli Desdemony můžeme poznat vycházející britskou hereckou hvězdu Rosy McEwen. Stylové moderní produkci, která odráží aktuální společenské trendy, pak vévodí výkon Gilese Terery v titulní roli, jež získala cenu britských divadelních kritiků. Záznam emocemi nabitého představení opatřeného českými titulky ve středu 3. května promítnou brněnské Univerzitní kino Scala a hodonínské Kino Svět, o týden později 10. května se na nového Othella mohou diváci vypravit v Praze do Kina Aero.
Othello v novém kontextu
Chuť zrežírovat si Othella v sobě Clint Dyer nosil už víc než patnáct let. „Viděl jsem hodně Othellů a vždycky mi připadalo, že jim uniká kontext jeho postav. V Shakespearově hře je důležité, že v síti úzkostí žije celá ta neklidná parta anarchistů, která si velmi dobře uvědomuje svůj status a společenské postavení. Jago si sice myslí, že tu síť upletl on, přitom se v ní ale plácá stejně jako ostatní. Jeho lži fungují jen díky této společenské struktuře,“ uvádí režisér ve videu pro NT Live. V jeho inscenaci je proto společenský systém na scéně všudypřítomný, jako jakýsi Chór z řeckých tragédií.
Dyer se také víc než na problém mužské žárlivosti, závisti a soupeření soustředí na téma rasismu a misogynie: „Othello je pro mě i rodinnou tragédií. Shakespeare nám jasně ukazuje tragédii žen zneužívaných muži.“ Svéhlavou Desdemonu z této inscenace kritici popsali jako „objevnou“ a „kurážnou“. „Já bych ale ani neřekla, že je odvážná. Obvinili ji z něčeho, co neudělala. Podle mě je prostě hodně vytočená,“ říká její představitelka Rosy McEwen v rozhovoru pro deník Guardian.
Hra, která promlouvá i k dnešku
Titulní roli vojáka, kterého žárlivost dovede až ke zločinu, si zahrál Giles Terera, nositel prestižní ceny Olivier za roli Aarona Burra z londýnského nastudování muzikálové senzace Hamilton. Postavu Shakespearova ojedinělého hrdiny mu režiséři předhazovali od začátku jeho kariéry – a on k ní měl právě proto averzi, přestože Othello patří k jeho oblíbeným hrám. Názor změnil až díky Clintu Dyerovi. „Už jsme spolu pracovali, a když se chtěl do Othella pustit, znovu jsem se na tu hru podíval. I když jsem ji viděl asi pětkrát, došlo mi, že ji vlastně neznám,“ svěřil se Terera deníku Telegraph.
Také si uvědomil, jak je Shakespearův text současný. „Hned v první scéně Jago popichuje Desdemonina otce větou: Starej černej beran vám obskakuje bílou ovečku. Jinými slovy – ve hře je postava, která aktivně využívá rasismu a předsudků, aby dostala to, co chce. Což je něco, co se odráží stále i ve světě, v němž žijeme nyní,“ upozorňuje herec.
Na Tyršovom námestí v Bratislave sa počas dní 5. a 6. mája konal mestský open air festival Bratislavský majáles. Festival organizuje rovnomenné občianske združenie v spolupráci s hlavným mestom SR Bratislava, mestskými organizáciami a reklamnými, ako aj mediálnymi partnermi. Počas dvoch dní čakal na návštevníkov bohatý program nielen v podaní hudobnej scény, ale aj predstaveniami pre deti či príjemnej street food zóny.
„Vyberali sme viac – menej tak ako po minulé roky. Je to na jednu stranu žičlivé prostredie, ale na druhej strane veľmi náročné. Musia tu byť kapely, ktoré dokážu hrať veľmi dobre life a majú prirodzený kontakt s publikom. Druhým princípom je, že od prvého ročníka, ide o mestský festival, ktorý sa koná v centre mesta pri Dunaji. Ako lokál patrioti máme radi Bratislavu, a tak prirodzene dávame hlavný priestor domácim bratislavským kapelám, a to sa odzrkadľuje v zostave headlinerov. Tradičnými stálicami, ktoré ani tento rok nechýbali na festivale sú Hex, Para, Billi Barman. Sme radi, že sa po troch rokoch vrátila na festival Jana Kirschner. Dolný line up zastupovali skupiny zo súčasnej slovenskej indi – scény, medzi ktoré patria Kruhý Simon, raper Tono Suchota, Zlokot, či Korben Dallas,“ uviedol v krátkosti program Milan Vajda, zodpovedný za komunikáciu a marketing podujatia.
V rámci celého festivalu sa okrem atmosféry tešil na krst nového albumu Hex, ktorý tento rok bol netradičný. „Krst je jedinečný tým, že jeho súčasťou bude niekoľko tisíc divákov,“ uviedol Milan Vajda.
Ako Yxo prezradil na albume sú rôzne texty, niektoré aj retro. Dokonca sa na ňom nachádza aj pieseň venovaná Ďuďovi a pre Ďuďa.
„Je stále s nami a z neba nám pomáhal aj s albumom,“ dodal spevák skupiny Hex.
Bližšie ku krstu prezradil frontman skupiny Hex Tomáš Yxo, ktorý sa na koncert veľmi tešil. „Táto akcia je pre nás jedna z najkrajších, najsrdečnejších a najlepších na Slovensku počas leta. Zvykneme tu štartovať aj našu letnú sezónu. Pred tromi týždňami sme vydali nový album s názvom Kde je tu láska? a chceme ho uviesť spolu so svojimi fanúšikmi. Sú to ľudia, ktorí sú nám najbližší a podržali nás v ťažkých časoch, keď nám Ďuďo odišiel. Je to vyjadrenie vďaky za to, že stáli pri nás. Na albume sú dvaja psíci, ktorí sa objímajú. Keďže lásky už nie je toľko a obchádza nás, chceme, aby sa sme ľudia medzi svojimi blízkymi objali. Krst je akt objatia.“
Na pódium pred Hexom vystúpila skupina Para, ktorá im pripravila výbornú pôdu pod nohami. Na vystúpenie sa členovia skupiny veľmi tešili a zahrali aj novú pieseň Na ceste. Ako spevák skupiny Lasky uviedol, na šnúre hrali aj ďalšie dve nové. „Ideme ich v júli nahrávať a snáď tento rok vznikne nový album. Budú na ňom nové, ale aj staré piesne vo všelijakých verziách,“ prezradil Lasky.
Je sa na čo tešiť, to bolo vidno aj na pódium, či dokonca v dave, kde fanúšikovia, šaleli z ich koncertu a nechceli ich nechať odísť. Dokonca museli viackrát pridávať. Po odohratí koncertu fanúšikovia ešte spievali ďalších približne pätnásť minút pieseň Prví Poslední. Nevadilo im ani, že na pódiu sa chystala už posledná skupina večera Hex. Túto horúcu krv a skvelú náladu sa podarilo aj udržať naďalej a asi v polovici koncertu predstavili nový album. Vyzvali publikom, aby sa vzájomne objali. Vyvrcholením večera bola však posledná pieseň, kedy Yxo zavolal všetkých organizátorov a ľudí z backstagu na pódiu, aby spolu s ním spievali, tancovali, rozdávali a šírili neuveriteľnú energiu vôkol seba a prenášali ju na fanúšikov.
Dokonca festivalu prialo aj slnečné počasie a tisícky ľudí si prišli zaspievať a zabaviť sa so svojimi obľúbenými kapelami. V nedeľu aj keď trochu popršalo, ale ani to neodradilo množstvo ľudí, ktorí si vychutnávali koncert skupiny Korben Dallas aj s dáždnikmi. Dokonca aj v backstagi ozvláštnili atmosféru svojimi kaskádami, ktoré pretekali pomedzi stan a dotvárali tak čaro celej atmosféry.
Trumpetista Terence Blanchard patří k nejvýraznějším skladatelům současnosti. Za sebou má celou řadu filmových soundtracků, na svém kontě má i bohatou diskografii vlastních kompozic, spolupráce s Artem Blakeym a Gregorym Porterem a také dvě opery. Oheň v kostech byla senzací loňské sezóny v Metropolitní opeře, letos se newyorský operní svatostánek obrací do minulosti a mezi premiérami představil Blanchardův operní debut Šampion.
Champion, Blanchardův debut, měla premiéru 15. června 2013 v St. Luis a vysloužila si velmi pozitivní reakce, recenze si všímaly kinematografického způsobu vyprávění i zapojení jazzových prvků do operního díla. Centrem příběhu je boxer Emile Griffith, kterého na stáří pronásleduje postupující demence i duchové minulosti, kteří jsou zde prezentováni jako flashbacky a chronologicky vyprávěné vzpomínky. Příběh, ve své podstatě životopis skutečného boxera, o vyrovnávání se s vlastní minulostí je zároveň i komplexním obrazem sexuality v konzervativní době a v hluboce homofobním prostředí sportu.
Hudba sedminásobného držitele ceny Grammy Terence Blancharda rozhodně není nic, co by na jevišti Metropolitní opery znělo příliš často. Své jazzové kořeny jedenašedesátiletý skladatel neskrývá, naopak z nich vytváří pevnou součást svého výrazu, stejně tak do svých moderních příběhů zapojuje rasové tenze i skutečnou historii. Loňské uvedení opery Oheň v kostech bylo historickým momentem – bylo totiž prvním dílem afroamerického skladatele, které se kdy na prknech Metropolitní hrálo.
CIBULA FEST prekvapil ohlásením plnohodnotného programu. Predstavia sa na ňom zo slovenskej a českej hudobnej scény kapely ako Pavol Habera a TEAM, No Name, Horkýže Slíže, Tomáš Klus, Traktor, Harlej, Gladiator, Peter Nagy a Indigo, Kali a Peter Pann, Sima, Majself či Heľenine. Po desiatich rokoch sa vracia Kabát, ktorý sem v minulosti prilákal viac ako 13-tisíc návštevníkov.
Počas prvého dňa festivalu sa môžu návštevníci tešiť na kapelu Mirai, ktorá mala premiéru minulý rok a patrí do TOP 5 najobľúbenejších kapiel. Je len málo slovenských a českých interpretov z vrcholov domácich scén, ktoré sa ešte na CIBULA FESTe nepredstavili. Jedným z nich je aj skupina Tublatanka, ktorá sa predstaví v sobotu. Legendárna kapela s frontmanom Maťom Ďurindom len pred pár dňami vydala nový album s názvom Uprostred chaosu a na festivale zahrá aj niektoré pesničky, ktoré sa na ňom nachádzajú.
„Ročník 2023 bude pre všetkých naozaj výnimočný. Organizačný tím urobil všetko pre to, aby bol festival nezabudnuteľným a myslím si už teraz, že bude. Také hviezdy z oboch domácich scén pravdepodobne ešte nikdy na jednom festivale nevystúpili. Zrejme si tým šijeme bič sami na seba, lebo prekonať takýto program bude v ďalších ročníkoch veľmi náročné. Ale my máme výzvy radi,“ povedal hlavný organizátor CIBULA FESTu Vladimír Chrenka.
Koncert Erosa Ramazzottiho sa uskutočnil 15. apríla na Zimnom štadióne Ondreju Nepelu v Bratislave. Na ňom predstavil aj piesne z jeho posledného štúdiového albumu Battito Infinito. Nové songy podobne ako aj predchádzajúce sa nesú v znamení lásky. Okrem nich zaznelo počas dvojhodinového koncertu viacero známych a nestarnúcich piesní ako Più che puoi, Se bastasse una canzone, Fuoco nel fuoco, Cose della vita či balada Musica ´e. Medzi nimi nechýbal ani taliansky precítený song En mi corazón vivirás, ktorý sa stal hlavnou skladbou k animovaného filmu o Tarzanovi.
Jedinečný spevák Eros Ramazzotti spieval celú dobu bez prestávky a delil sa o svoju charizmu so svojimi fanúšikmi. Dokonca povedal aj pár slov po slovensky, ako dobrý deň, ďakujem, či dobrý koncert. Celým koncertom sa niesla jedinečná atmosféra plná energie a nadšeného publika, ktoré spievalo so svojím idolom.
Mám kamarátku, čo tvrdí, že jej aj čaj prihorí. Pravidelne ju prepadnú výčitky, lebo ani nepečie, hoci jej rodina s malými deťmi by to privítala. Telefonát pred Veľkou nocou, na Vianoce či oslavou narodenín jej blízkych je železná istota.”Sprav nepečené guličky. Pošlem ti mimoriadne podrobný jednoduchý recept,” navrhnem. ”Na veľkonočné sviatky by sa patrilo vajíčka,” zauvažuje do telefónu a dodá filozoficky:”Prečo vlastne vajíčka?” Nezaváham:”Symbol života, kolobehu prírody, večnej obnovy.” Po chvíli ticha sa ozve:”Vajíčka nezvládnem, ani vykrojiť. Ani vykrajovačky nemám, pre istotu. Nech to nepokazím.” Zasmeje sa:”Nie je nejaký iný, ľahší symbol ako vajíčko?” Mám to! Pevným hlasom zopakujem:”Veď vravím, guličky. Kruh, symbol nekonečna. Začiatku bez konca,” filozofujem a cítim ako sa kamarátka na druhej strane telefónnej linky usmieva. A tak boli guličky. Neskôr ich kamarátka zaradila do stáleho repertoára pri každej slávnostnej príležitosti. Potom už len volala:”Prosím si iné zloženie, nech nerobím stále tie isté.”
+ Banány ošúpem, vidličkou rozdelím na menšie kúsky. Tie roztlačím vo väčšej miske. Pridám kakao, roztláčam a miešam vidličkou, kým sa nespojí s banánmi.
+ Vsypem kokos. Môžete, ale nemusíte pridať med. Vidličkou miešam, roztláčam. Nepečené cesto sa zmení na kompaktné.
+ Do čistej misky vsypem strúhaný kokos na obalenie. Z nepečeného cesta postupne odoberám kúsky, v dlaniach spravím guľky a obalím v kokose. Ak sa cesto lepí, pokračujem s navlhčenými rukami.
+ Keď máte cesto vláčne ako plastelínu, kokos na zahustenie pri lepivom ceste nepridávajte. Suchšie guľky nie sú tak chutné, môžu sa trúsiť a rozpadať.
+ Keď guľky chvíľu odstoja, kokos zvláčnie, zjemnie, získajú hodvábnu štruktúru a zamatovú chuť.
+ Skladujte na suchom, tmavom mieste. Chladnička nie je nevyhnutná. Spravidla sa zjedia skôr ako by sa stihli pokaziť.
+ Čo vás zaujíma: Čím zrelšie banány dáte, kým budú guľky prirodzene sladšie. Nepečené cesto ochutnajte pred tvarovaním guliek a podľa toho doslaďte alebo nedoslaďte medom. Pozor, ochutnať neznamená zjesť! Ak neodoláte, ponúknete aj ostatných a veľa neostane, nič to, vždy sa dá spraviť ďalšia várka. Guľky môžete zjemniť pridaním mäkkého masla, kokosového oleja a podobne. Pozor, zvýšite výživnosť a – kalórie. Ak pridáte maslo, skladujte v chladničke. Spravte si guľky do zásoby a zamrazte. Tam vydržia minimálne rok a nečakaná návšteva vás neprekvapí. Kruh ako symbol nekonečna je známy v mnohých starých kultúrach. Tmavo – svetlé guľky kakaa obalené kokosom symbolizujú odchod temnoty a príchod svetla. Alebo ak chcete koniec zimy a začiatok jari.
